Zálohování webu: k čemu je dobré a co musíte vědět, než se něco pokazí

Je pátek odpoledne. Majitelka e-shopu s doplňky spustí aktualizaci pluginu, kterou odkládala tři měsíce. Web na pár vteřin zbělá a pak se místo obchodu objeví jen hláška o chybě. Zákazníci nemůžou dokončit objednávky, telefon zvoní a IT kamarád, kterého máte na rychlé zásahy, má dovolenou do pondělí.

Poslední záloha na hostingu je stará měsíc a navíc přepsaná novější verzí, která už obsahuje tu samou chybu. Stalo se to proto, že nikdo nikdy neřekl nahlas, kdo je vlastně za zálohu webu odpovědný. Majitelka měla za to, že to řeší hosting. Vývojář, který web postavil, měl za to, že zálohování je součástí hostingu.

Řešení přitom není složité ani drahé. Stačí vědět, kdo zálohu skutečně dělá, jak často má smysl ji dělat a co znamená, že je vůbec použitelná. Pojďme si to projít popořadě.

Kdo je vlastně za zálohu vašeho webu odpovědný

Odpověď zní: záleží, co máte domluvené, a ve většině firem to domluvené vůbec není. Hosting zálohy skutečně dělá, ale je to jeho záloha, ne vaše. Když hosting technicky selže, zanikne jako firma nebo se s vámi dostane do sporu, přijdete o přístup k webu i k záloze současně, protože obojí leží na stejném místě.

Retence, tedy doba, po kterou hosting starší zálohy uchovává, se navíc u jednotlivých poskytovatelů liší, běžně jde o týden až čtrnáct dní, a nejnovější záloha vždy přepisuje tu předchozí. Pokud si chybu nevšimnete včas, přepíše se i poslední funkční verze webu.

Druhá možnost je zálohovat si web sami, obvykle přes plugin. To funguje, pokud to skutečně někdo pravidelně kontroluje. V praxi se ale stává, že plugin nastaví jednou při spuštění webu a pak si nikdo nikdy neověří, jestli zálohy opravdu vznikají a jestli se z nich dá web reálně obnovit.

Třetí možnost je mít zálohování jako výslovnou součást smlouvy o správě webu s agenturou nebo vývojářem, se stanovenou frekvencí, místem uložení a pravidelným ověřením, že obnova funguje. To je jediná varianta, kde odpovědnost neleží jen na vás a zároveň víte přesně, co je pokryté.

Ať zvolíte kteroukoli variantu, první krok je stejný: napsat si výslovně, kdo zálohu dělá, jak často a kam se ukládá. Bez toho záloha existuje jen v domněnce, a to je přesně ten stav, který v pátek odpoledne bolí nejvíc.

Jak často je doporučeno zálohovat webové stránky

Frekvence zálohování závisí na tom, jak často se na webu mění obsah, ne na tom, jak velký web je. Aktivní e-shop s denními objednávkami potřebuje úplně jiný rytmus než firemní prezentace, která se mění jednou za čtvrt roku.

Kromě pravidelného rytmu platí jedno jednoduché pravidlo, které se často zapomíná: záloha se dělá vždy i mimo plán, těsně před jakýmkoli rizikovým zásahem do webu. Před aktualizací redakčního systému, před instalací nového pluginu nebo šablony, před migrací na jiný hosting. Tahle jedna záloha navíc vás může ušetřit hodin hledání, co přesně se pokazilo.

Co by měla obsahovat kompletní záloha webu

Web postavený na redakčním systému (CMS) se skládá ze dvou částí, které fungují dohromady, ale zálohují se a obnovují odděleně. První je databáze, tedy místo, kde jsou uložené všechny texty, objednávky, uživatelé a nastavení. Druhá jsou soubory, tedy šablona, pluginy a nahrané obrázky. Velká část neúspěšných obnov se stane právě proto, že chybí jedna z těchto dvou částí, nejčastěji databáze, a web se pak spustí napůl prázdný nebo vůbec.

Osvědčeným standardem, jak zálohy organizovat, je takzvané pravidlo 3-2-1: tři kopie dat, na dvou různých typech úložiště, z nichž alespoň jedna je mimo server, kde web běží. V praxi to znamená živý web na hostingu, automatickou zálohu tamtéž a třetí kopii někde jinde, typicky v cloudovém úložišti jako Google Drive nebo Dropbox, případně na samostatném serveru.

Ta poslední, oddělená kopie je klíčová. Pokud se útočník dostane na server, kde běží web, dostane se často i na zálohy uložené na stejném místě, a poškodí obě najednou.

Stejně důležitá je i historie záloh, ne jen ta poslední. Pokud se do webu dostane škodlivý kód a zůstane v něm nepozorovaně několik dní, poslední záloha už bývá kompromitovaná stejně jako živý web. Proto se doporučuje mít k dispozici víc bodů v čase, například kombinaci denních záloh za poslední týden, týdenních za poslední měsíc a měsíčních za delší období.

Otestujte si to sami

Nejpodceňovanější krok celého zálohování je jeho ověření. Záloha, kterou nikdo nikdy nezkusil obnovit, je jen naděje, ne skutečná pojistka. Zkuste si jednoduchý test: kdyby web teď v tuto chvíli zmizel a k dispozici byste měli jen poslední zálohu, dokázali byste ho za dvě hodiny znovu postavit? Pokud ano, máte to dobře nastavené. Pokud ne, je čas to vyřešit dřív, než to bude muset řešit někdo v pátek v podvečer.

Záloha není totéž co archiv

Tyhle dva pojmy se často zaměňují, ale slouží k jinému účelu. Záloha je aktuální kopie webu, jejímž jediným cílem je co nejrychleji obnovit provoz po havárii, chybě nebo útoku. Archiv naopak uchovává starší verze webu nebo dat dlouhodobě, typicky kvůli historii, právním lhůtám nebo pozdějšímu dohledání. Pro běžný provoz webu potřebujete hlavně fungující zálohu s krátkou historií. Archiv řeší jiný problém a nenahrazuje ji.

Kdo vám zálohu technicky zajišťuje, se liší i podle toho, na čem web běží. U redakčního systému jako WordPress se o zálohování obvykle stará plugin, který je potřeba jednou nastavit a pak pravidelně kontrolovat, že skutečně běží. U webové aplikace na míru nebo u headless řešení, kdy je obsah oddělený od zobrazení, bývá zálohování řešené jinak, často přímo na úrovni databáze a infrastruktury, a je o to důležitější mít to podchycené smluvně, ne spoléhat na jeden univerzální nástroj.

Kolik stojí, když záloha chybí

Vlastní úložiště pro zálohy v cloudu vyjde běžně na 50 až 500 Kč měsíčně podle objemu dat, konkrétní částka se odvíjí od poskytovatele a velikosti webu. To je cena prevence.

Cena nápravy bez zálohy vypadá jinak. Podle veřejných ceníků českých firem, které se opravou napadených a rozbitých webů živí, se drobný zásah typu odvirování jednoduššího webu pohybuje řádově v tisících korun, u rozsáhlejšího nebo dlouhodobě zanedbaného webu se částka může vyšplhat na desítky tisíc korun, a to nepočítáme ušlé objednávky za dobu, kdy e-shop nefunguje. Přesná cena vždy závisí na rozsahu poškození, stáří poslední použitelné zálohy a na tom, jak rychle se problém odhalí.

Rozdíl mezi těmito dvěma čísly, stovkami korun měsíčně za prevenci a desítkami tisíc za nápravu, je přesně ten důvod, proč se zálohování vyplatí řešit dřív, než je potřeba.

Co ztráta dat znamená u e-shopu

U e-shopu záloha nechrání jen vzhled webu, ale i objednávky, historii zákazníků a osobní údaje, které jste od nich získali. Pokud tahle data zmizí nebo unikne k nim někdo neoprávněný, nejde jen o technický problém. Jde o osobní údaje ve smyslu GDPR (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), a jejich únik nebo ztráta může znamenat i povinnost o tom informovat Úřad pro ochranu osobních údajů a v některých případech i samotné zákazníky.

Podobně jako u zákona o přístupnosti webu, o kterém jsme psali v článku o přístupnosti webu, platí, že neznalost povinnosti vás jako provozovatele webu nezbaví odpovědnosti. Pravidelná záloha s ověřenou obnovou tak není jen technická opatrnost, ale i způsob, jak omezit riziko, že se z výpadku webu stane právní problém.

Časté otázky k zálohování webu

Jak často je doporučeno zálohovat webové stránky?

Podle toho, jak často se na webu mění obsah. E-shop s denními objednávkami potřebuje zálohu alespoň jednou denně, firemní web s pravidelným obsahem jednou týdně a statická prezentace s minimem změn stačí jednou za měsíc. Vždy je navíc dobré zálohovat i mimo tento plán, těsně před jakoukoli aktualizací nebo větším zásahem do webu.

Co by měla obsahovat kompletní záloha webu?

Dvě části: databázi, ve které jsou uložené texty, objednávky, uživatelé a nastavení, a soubory webu, tedy šablonu, pluginy a nahrané obrázky. Obě části se musí zálohovat i obnovovat společně, jinak se web spustí jen napůl funkční.

Jaké jsou nejbezpečnější způsoby ukládání záloh webu?

Nejbezpečnější je řídit se pravidlem 3-2-1: tři kopie dat, na dvou různých typech úložiště, z nichž alespoň jedna je fyzicky mimo server, kde web běží, například v cloudovém úložišti. Záloha uložená jen na stejném serveru jako web chrání jen před částí rizik.

Jak obnovit web ze zálohy po havárii serveru?

Nejprve se obnoví databáze a soubory webu na nové nebo opravené prostředí, ideálně nejdřív na testovací verzi, ne rovnou na živý web. Teprve po ověření, že web funguje správně, se přepne zpátky do provozu. Přesně tenhle postup je dobré si předem vyzkoušet, aby v okamžiku skutečné havárie nebyl první pokus zároveň tím ostrým.

Stačí zálohy od hostingu?

Samy o sobě obvykle ne. Hosting sice zálohy typicky dělá, ale patří jemu, drží je krátkou dobu a nejnovější verze přepisuje tu předchozí. Pro skutečnou jistotu je potřeba mít alespoň jednu kopii mimo hosting, ke které máte přístup nezávisle na tom, co se s hostingem stane.

Tři otázky, které si položte ještě dnes

Než zavřete tenhle článek, zkuste si na ně odpovědět. Kdo přesně dělá zálohu vašeho webu, jak často a kam se ukládá? Máte alespoň jednu kopii mimo hosting, kde web běží? A kdy jste naposledy skutečně zkusili zálohu obnovit, ne jen zkontrolovat, že soubor existuje?

Pokud na některou z nich neumíte odpovědět, máte přesně to riziko, které popisuje scénka z úvodu tohoto článku. Naštěstí ho vyřešíte dřív, než přijde vlastní pátek odpoledne.

Zálohování webu není jednorázový úkol, který se odškrtne a zapomene. Je to návyk, který se vyplatí mít jasně přiřazený ke konkrétní osobě nebo smlouvě, ne jen v domněnce, že to někdo řeší. Když víte, kdo zálohu dělá, jak často a že opravdu funguje, přestane být pátek odpoledne důvodem k obavám.

Nejste si jistí, jestli je zálohování vašeho webu nastavené správně, nebo jestli je vůbec někde smluvně ošetřené? Ozvěte se nám a probereme to spolu na vašem konkrétním webu.

Zálohování webu je jedna z položek technické údržby, na kterou se snadno zapomíná. Stejnou kategorií je i cookie lišta. Jak ji nastavit podle pravidel, popisujeme v článku o cookies na webu.

Jak jste na tom vy? Potřebuje vaše firma vyšperkovanou digitální vizitku, anebo si vystačíte s jednoduchým a funkčním webem?

Pojďme se nezávazně pobavit o tom, co má smysl právě pro váš byznys. Ozvěte se nám na [email protected] nebo vyplňte krátký formulář. 

Kdo zálohuje, jak často a jak dlouho se zálohy drží, patří do smlouvy s dodavatelem. Spolu s přístupy a licencí je to jeden z bodů, které rozebíráme v článku o tom, co si ohlídat ve smlouvě na tvorbu webu.

Vlastní záloha se nejvíc hodí ve chvíli, kdy od dodavatele odcházíte. Vyžádejte si ji ještě během spolupráce, ne až potom. Proč na pořadí kroků tolik záleží, píšeme v článku o tom, co si vyžádat, než změníte webovou agenturu.

Zálohování se hodí nejen při odchodu od dodavatele, ale i tehdy, když web napadnou hackeři. V článku o tom, co dělat, když je web napadený, najdete celý postup od první hodiny až po návrat do Google.