Majitelka e-shopu s doplňky stravy dostane v říjnu zprávu od svého marketéra: „Potřebujeme upravit chatbot, jinak riskujeme pokutu.“ Nikdo jí ale neřekl, o jakou pokutu jde, od kdy pravidlo platí a jestli se jí to vůbec týká.

Zagooglí „AI Act“ a najde desítky právnických článků plných odkazů na paragrafy, ale nikdo jí neřekne, co má se svým chatbotem na Shoptetu reálně udělat.

Tohle není ojedinělý případ. Od 2. srpna 2026 platí v Evropské unii nová pravidla o transparentnosti umělé inteligence (AI) a dotýkají se každého webu s chatbotem nebo s obsahem napsaným či vygenerovaným pomocí AI. Nejde o budoucí hrozbu, pravidlo platí už přes dva měsíce a firmy ho teprve dohánějí.

Pojďme si rozebrat, co přesně musíte splnit, v čem se mýlí ti, kdo tvrdí, že se termín odložil, a hlavně, jak chatbot na webu technicky upravit, aby byl v pořádku.

Co přesně po vás chce článek 50 AI Aktu

Článek 50 AI Aktu, tedy nařízení Evropské unie 2024/1689, po vás chce jednu hlavní věc: pokud má váš web chatbota nebo jiný systém, který s návštěvníky komunikuje přímo, musí být člověku jasné, že mluví se strojem, a ne s člověkem. Povinnost platí od 2. srpna 2026.

Výjimka existuje, ale je užší, než se zdá. Informovat nemusíte jen tehdy, když je to zjevné z pohledu rozumně informovaného a pozorného člověka, tedy když styl a okolnosti komunikace jednoznačně ukazují, že na druhé straně není člověk. V praxi to platí třeba pro jednoduché vyskakovací okno s předpřipravenými tlačítky jako „Chci slevový kód“ nebo „Sledovat objednávku“. Jakmile ale chatbot vede volnou konverzaci a odpovídá vlastními slovy, výjimka neplatí a informaci musíte dát jasně, a to nejpozději při první interakci.

Stejný článek řeší ještě tři další situace, které se vás můžou týkat nepřímo. Zvukový, obrazový a video obsah vytvořený umělou inteligencí musí být technicky označený jako AI generovaný, to má primárně na starosti výrobce nástroje, ne vy jako provozovatel webu. Deepfake obsah musíte jako nasazovatel vždy oznámit. A AI generovaný text, který publikujete proto, aby informoval veřejnost o věcech veřejného zájmu, musíte oznámit, pokud neprošel lidskou redakční kontrolou.

SituaceMusíte informovat?
Chatbot s volnou konverzacíAno, při první interakci
Jednoduché menu s předpřipravenými tlačítkyNe, pokud je zjevné, že nejde o člověka
AI generovaný text na blogu s lidskou redakcíNe
AI text bez redakce, informující veřejnost o věci veřejného zájmuAno
Deepfake (upravené foto nebo video osoby)Ano, vždy

V praxi tedy rozhodují dvě otázky. Vede systém volnou konverzaci, kde uživatel neví předem, na co se může zeptat? A je z kontextu jasné, že nejde o člověka? Chatbot, který na dotaz „kdy mi dorazí balík“ odpoví vlastními slovy podle konkrétní objednávky, konverzaci vede. Jednoduchý vyhledávač v nápovědě, který jen filtruje předpřipravené odpovědi, konverzaci nevede, a to je ten rozdíl, který rozhoduje.

Mysleli jste, že se to odložilo? Jen zčásti

27. července 2026 vstoupil v platnost takzvaný AI Omnibus, balíček, kterým Evropská komise zjednodušila část AI Aktu. Spousta firem si z toho odnesla jedinou informaci: „AI Act se odkládá.“ Není to tak úplně pravda, a ten rozdíl vás může přijít draho.

AI Omnibus skutečně posunul termíny, ale jen pro takzvané vysoce rizikové systémy z přílohy III nařízení, tedy třeba AI v personalistice, úvěrovém hodnocení nebo kritické infrastruktuře. Jejich pravidla začnou platit až 2. prosince 2027, respektive 2. srpna 2028 u AI vestavěné do výrobků, jako jsou výtahy nebo stroje. Transparentnostní povinnosti z článku 50, tedy přesně to, co se týká chatbotů a AI obsahu, odklad nezasáhl. Platí od 2. srpna 2026 beze změny.

Jinými slovy, běžný e-shopový chatbot nikdy nebyl a není vysoce rizikový systém ve smyslu nařízení, takže se ho odklad z Omnibusu netýká ani náhodou.

Týká se to i malé firmy bez výjimky?

Tady je rozdíl, který stojí za zdůraznění, protože ho firmy běžně pletou s jiným zákonem. U zákona o přístupnosti webu existuje výjimka pro mikropodniky, tedy firmy do 10 zaměstnanců s ročním obratem do 2 milionů eur povinnost nemají. Podrobně jsme o tom psali v článku o přístupnosti webu.

U transparentnosti podle AI Aktu žádná taková záchranná výjimka pro velikost firmy neexistuje. Pravidlo, že člověk musí vědět, že mluví s AI, platí stejně pro nadnárodní e-shop i pro živnostníka s chatbotem za 500 Kč měsíčně.

Velikost firmy hraje roli jen v jednom ohledu, a to u výše pokuty. Malým a středním podnikům hrozí nižší ze dvou stropů sankce, ne osvobození od povinnosti samotné.

Kdo to v Česku kontroluje a co hrozí za porušení

Dohled nad AI Aktem si v Česku od 2. srpna 2026 rozdělily tři úřady. Český telekomunikační úřad (ČTÚ) je hlavní dohledový orgán, Česká národní banka (ČNB) dohlíží na finanční sektor a Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) tam, kde se AI systém dotýká osobních údajů, a chatbot, který čte jméno nebo e-mail zákazníka, se jich dotýká téměř vždy.

Sankce za porušení transparentnostních povinností stanovuje článek 99 odstavec 4 nařízení: až 15 000 000 eur nebo 3 % celosvětového obratu firmy za poslední účetní rok, podle toho, co je vyšší. U malých a středních podniků platí nižší z těchto dvou stropů.

Než se vyděsíte, jedna uklidňující informace přímo z webu ČTÚ: úřad svou roli aktuálně staví primárně na edukaci, ne na honu za pokutami. Česko navíc k datumu publikace článku (23. října 2026) ještě nepřijalo vnitrostátní adaptační zákon, který by konkrétní postup ukládání pokut upravoval. Nařízení EU ale platí přímo, bez ohledu na to, jestli má Česko vlastní prováděcí zákon, takže spoléhat na to, že „u nás to ještě neplatí“, je mylná úvaha.

Naše praxe: jak upravit chatbot na webu krok za krokem

Tohle je ta část, kterou právnické články obvykle vynechávají, a přitom je nejdůležitější, jak informaci na web reálně dostanete.

  1. Upravte první zprávu chatbota. Ať používáte Tidio, Smartsupp, Dialogflow nebo vlastní řešení napojené na jazykový model, první věta konverzace by měla znít jasně, třeba: „Ahoj, jsem AI asistent e-shopu [název]. Pomůžu vám s objednávkou, dopravou nebo vrácením zboží, u složitějších dotazů vás spojím s člověkem z podpory.“ Nestačí to napsat jen v obchodních podmínkách, musí to být vidět přímo v konverzaci.
  2. Doplňte trvalý vizuální štítek. Kromě úvodní zprávy přidejte k ikoně nebo záhlaví chatu krátký popisek, třeba „AI asistent“ nebo „Virtuální asistent“. Uživatel, který do rozhovoru přijde později nebo úvodní zprávu přehlédne, musí poznat, s čím mluví, i bez čtení historie.
  3. Nastavte jasné předání na člověka. Chatbot by měl umět rozpoznat, kdy dotaz přesahuje jeho možnosti, a nabídnout přepnutí na živého operátora nebo e-mail podpory. Snižuje to zároveň frustraci zákazníků, ne jen právní riziko.
  4. Projděte podmínky použití a zásady ochrany osobních údajů. Pokud chatbot ukládá jméno, e-mail nebo číslo objednávky, zpracovává osobní údaje, a to spadá pod GDPR, obecné nařízení o ochraně osobních údajů (podrobněji jsme psali v článku o cookies na webu). Doplňte do podmínek větu o tom, že komunikace probíhá s AI systémem, a jak funguje případné předání člověku.
  5. Otestujte to sami jako cizí návštěvník. Otevřete web v anonymním okně a napište chatbotu běžný dotaz. Bez nápovědy byste měli během několika vteřin poznat, že mluvíte se strojem.

Zajímavá poznámka k českému trhu: jeden z nejpoužívanějších chatovacích nástrojů na webech menších a středních firem, Smartsupp, je česká firma z Brna, takže se změnou nejspíš pomůže i česky psaná dokumentace a podpora, ne jen obecné anglické návody.

Co s AI generovaným obsahem na blogu a v obrázcích

Druhá část článku 50, na kterou firmy obvykle zapomínají, se netýká chatbotů, ale obsahu. Pokud na blogu publikujete text napsaný nebo upravený umělou inteligencí a prochází lidskou redakční kontrolou, tedy někdo reálně čte, upravuje a za obsah ručí, povinnost oznámení se na vás nevztahuje. Jakmile ale AI generovaný text publikujete bez lidské redakce a slouží k informování veřejnosti o věcech veřejného zájmu, musíte oznámit, že je AI generovaný.

Stejná logika platí pro obrázky. Hlavní technické označení, tedy vodoznak přímo v datech obrázku, mívá na starosti výrobce nástroje, třeba ChatGPT nebo Midjourney, ne vy jako provozovatel webu. Jako nasazovatel ale odpovídáte za to, že obsah, který na web vědomě dáváte, neklamete jako něco jiného, než je. Ilustrační AI obrázek v hero sekci blogu se tak typicky řeší jednoduše, popiskem nebo alt textem, který ho označuje jako ilustrační.

Lidská redakce navíc není jen právní pojistka. Obsah, za kterým stojí konkrétní autor s odbornou zkušeností, je i jádrem toho, jak E-E-A-T buduje důvěru vyhledávačů i AI modelů, a o tom, které AI roboty na web pustit a které blokovat, jsme psali v článku o AI robotech na vašem webu.

Kolik vás bude stát, když to necháte na agentuře

Dobrá zpráva na konec: u typického e-shopu nebo firemního webu nejde o rozsáhlý audit, ale o drobnou úpravu šablony chatbota a jedné stránky s podmínkami. Pokud má váš web měsíční správu od renomované agentury, bude to mít úpravu nejspíš jako součástí paušálu. Jako jednorázová úprava mimo správu se obvykle vejde do řádu nižších tisíc korun, v závislosti na tom, kolik chatbotů a šablon upravujete.

Komplexnější AI Act audit pro celou firmu, tedy interní procesy, dokumentace používání AI a proškolení týmu, je samostatná a podstatně rozsáhlejší služba, kterou dnes nabízí specializované firmy zaměřené na AI governance. Pro běžný firemní web ale většinou stačí přesně ty kroky, které jsme popsali výše.

Časté dotazy

Musí chatbot na mém webu říct, že je AI?

Ano, pokud chatbot vede volnou konverzaci a není z kontextu zjevné, že jde o stroj. Informaci musíte dát jasně, nejpozději při první interakci, nestačí věta schovaná v obchodních podmínkách.

Co se stane, když AI Act nesplním?

Porušení transparentnostních povinností z článku 50 může vést k pokutě až 15 000 000 eur nebo 3 % celosvětového obratu firmy, podle toho, co je vyšší. V Česku dohlížejí ČTÚ, ČNB a ÚOOÚ, úřady ale aktuálně sázejí hlavně na edukaci.

Odložil se AI Act, nebo ne?

Jen zčásti. AI Omnibus z července 2026 odložil pravidla pro vysoce rizikové systémy do konce roku 2027 a 2028. Transparentnostní povinnosti pro chatboty a AI obsah platí beze změny od 2. srpna 2026.

Týká se AI Act i malé firmě nebo OSVČ?

Ano. Na rozdíl od zákona o přístupnosti webu tu neexistuje výjimka pro mikropodniky. Velikost firmy ovlivňuje jen výši případné pokuty, ne to, jestli povinnost platí.

Musím označovat text na blogu napsaný pomocí AI?

Jen pokud nemá lidskou redakční kontrolu a slouží k informování veřejnosti o věcech veřejného zájmu. Článek, který prochází lidskou redakcí, tuhle povinnost nemá.

Kdo v Česku dohlíží na dodržování AI Actu?

Od 2. srpna 2026 si dohled rozdělily tři úřady: Český telekomunikační úřad jako hlavní orgán, Česká národní banka pro finanční sektor a Úřad pro ochranu osobních údajů tam, kde AI zpracovává osobní údaje.

Co si z toho odnést

AI Act není hrozba, která přijde někdy v budoucnu, platí už přes dva měsíce a týká se každého webu s chatbotem nebo AI obsahem, bez ohledu na velikost firmy. Prakticky to znamená tři věci: upravit první zprávu a štítek chatbota, projít podmínky použití a vědět, kdy musíte oznámit AI generovaný obsah. Žádná z nich není drahá ani složitá, pokud je nezanedbáte. Apadore takové úpravy řeší jako součást správy webů a e-shopů.

Nejste si jistí, jestli váš chatbot splňuje, co má? Ozvěte se nám a projdeme ho s vámi společně, řekneme vám na rovinu, co stačí upravit a co ne.

Chcete mít chatbot v pořádku?

Projdeme váš web a navrhneme úpravy, které splní nová pravidla.

AI Act není jediná evropská regulace, která se v nejbližší době dotkne vašeho webu. Rada EU totiž schválila pozici k Digital Omnibusu, návrhu na zjednodušení souhlasu s cookies. Co přesně návrh pro cookies na webu mění, popisujeme v článku Digital Omnibus: co navrhované zjednodušení cookies mění (a nemění) na vašem webu.

AI Act není jediná nová povinnost, která letos mění podobu webů. Od 1. ledna 2027 přibude e-shopům a online službám povinné tlačítko pro odstoupení od smlouvy. Co přesně musí umět a jak ho otestovat, najdete v článku o tlačítku pro odstoupení od smlouvy.